|
|
Bronx – změna adresy – (přestavba káznice na kreativní centrum)
Karasová, Miroslava ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje architektonicko-urbanistickou studii nového využití objektu káznice - významného objektu z 18. století. Zpracovány jsou tři varianty, přičemž první dvě zachovávají tvar komplexu budov a dávají mu nové funkce s rozdílnými scénáři. Třetí varianta je zpracována nejdůsledněji. Návrh spočívá v očištění původního tvaru káznice - tzn. odhalení čtvercového půdorysu stavby se dvěma nádvořími. Jsou zbourány přístavby a vzniklý prostor je částečně zastavěn třemi budovami. Nové objekty doplňují stávající zástavbu, respektují ji a dotváří veřejný prostor. Dvě nové výškové budovy, postavené na jižní straně, působí jako nové dominanty území a nový objekt na severu slouží k doplnění služeb vhodných pro danou lokalitu. Objekty i plochy navazují na hlavní pěší tahy a vytváří systém na sebe navazujících spojitých prostor - tzv. urbánní interiér.
|
|
|
Vzdělávání Romů v České republice zaměřené na základní školu
Barešová, Petra ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice vzdělávání Romů. Cílem práce bylo na základě vlastního pozorování získat zkušenosti k sestavení brožury, která bude sloužit především studentům Pedagogické fakulty. Práce je rozdělena do tří částí. Teoretická část se zabývá historií, kulturou a tradicemi Romů, ale také jejich odlišnostmi ve vzdělávání. Ve výzkumné části jsem zjišťovala skutečný stav a podmínky realizace romského vzdělávání na vybrané Základní škole Havlíčkovo náměstí na Praze 3. Pozorování edukační reality jsem realizovala jak v přípravných ročnících, tak i u žáků prvního a druhé stupně. Metodou práce bylo pozorování v kombinaci s rozhovorem. Jelikož jsou na základní škole i romští pedagogičtí asistenti, zajímal mě i jejich názor na tuto problematiku. Praktická část bakalářské práce přinesla souhrn zjištěných skutečností o vzdělávání Romů, které byly podkladem pro vlastní informační brožuru určenou jmenované cílové skupině.
|
|
|
Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav
Vítová, Tereza ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
(česky) VÍTOVÁ, Tereza. Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Praha, 2014. 91s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Jaroslava Šťastná Diplomová práce se zabývá romskými dětmi a mládeží v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Teoretická část práce se zaměřuje na historii romského národa, sociální vyloučení Romů, rasismus a diskriminaci, vzdělávání Romů v ČR, adopci či pěstounskou péči romských dětí a na Romy v Mladé Boleslavi. Cílem empirické části práce je zjistit, v jakých obtížných životních situacích se romské děti a mládež v Mladé Boleslavi nacházejí, a zda jsou služby organizací v Mladé Boleslavi zabývající se touto problematikou dostačující. Práce může posloužit pracovníkům, kteří pracují s Romy, a konkrétním zařízením poskytujícím služby této cílové skupině. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativní výzkumnou strategií. V diplomové práci jsou využité metody analýzy, syntézy, dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru a doplňkově analýzy dokumentů.
|
|
|
Stáří romských seniorů a jeho problematika
MARTÍNKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na stáří romských seniorů. Jejím cílem je popsat stáří romských seniorů, jejich potřeby a subjektivní vnímání sociálního postavení v rodině. Dále chce zjistit, z jakých důvodů nejsou romští senioři umisťováni do domovů pro seniory a zjistit, jak se Romové o své seniory starají. Bakalářská práce obsahuje pojmy, jako jsou Rom, stáří, sociální postavení a sociální práce. Dále popisuje historii Romů od doby, kdy se o nich objevily první zmínky, až do naší současnosti. Zaměřuji se na romskou rodinu, její tradice a stáří seniorů. U stáří se orientuji na hlavní potřeby a změny vyskytující se ve stáří. Cílem výzkumu bylo zjistit, z jakých důvodů nejsou romští senioři umisťováni do domovů pro seniory. Výzkum byl realizován s romskými seniory a jejich potomky. Pro získání informací jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Pro svůj výzkum jsem si zvolila tři věkové kategorie romských seniorů. První kategorie tvoří senioři ve věkovém rozpětí 6570 let, druhá kategorie je ve věkovém rozpětí 7180 let a třetí věková kategorie je v rozpětí 80 a více let. Během výzkumu jsem zjistila, že informanty pro třetí kategorii se mi nepodaří nalézt, jelikož jsem informanty získávala na základě techniky sněhové koule, ale nikdo z nich seniora staršího než 80 let neznal. Proto se můj výzkum týká pouze dvou věkových kategorií. Zvláštní pozornost je věnována zejména druhé kategorii, již představují potomci romských seniorů. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny s osmi romskými seniory a s osmi jejich potomky. Výsledek této práce měl ukázat, jaký názor mají romští senioři a jejich potomci na domovy pro seniory, jak se Romové o své seniory starají a jaké potřeby tito senioři mají. Doufám, že poznatky získané z této bakalářské práce budou přínosem jak pro pracovníky v oblasti sociální práce, tak i pro laiky.
|
|
|
Podsklepeno - východiska práce v otevřeném klubu
Hejnic, Jaroslav ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tato práce se snaží najít východiska práce v otevřeném klubu, který představuje nespecifické pedagogické zařízení, jehož přesná profilace je v neustálém vývinu. Zájemci o práci pedagoga v otevřeném klubu často přicházejí s mlhavou představou o budoucí činnosti, kterou jim nezřídka nejsou schopni projasnit ani zkušenější pedagogové. Většinou popíší klientelu a fungování klubu. Od pedagoga se však očekává, že jeho práce směřuje od bodu A do bodu B. Češtinář učí, kde napsat jaké "i". Na počátku je nevědomost, na konci vědomost. Od pedagoga v otevřeném klubu se očekává, že s dětmi "bude". Kam ale toto "bytí" směřuje? Tuto zásadní otázku si během své práce nesčetněkrát položil autor této práce a stále na ni hledá odpověď. Doufá, že jeho hledání pomůže i dalším případným zájemcům o tuto nevšední profesi. Východiskem při hledání odpovědí je rekonstrukce pedagogického působení na základě deníkových záznamů a vzpomínek roční práce v otevřeném klubu.
|
|
| |
|
|
Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav
Vítová, Tereza ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
(česky) VÍTOVÁ, Tereza. Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Praha, 2014. 91s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Jaroslava Šťastná Diplomová práce se zabývá romskými dětmi a mládeží v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Teoretická část práce se zaměřuje na historii romského národa, sociální vyloučení Romů, rasismus a diskriminaci, vzdělávání Romů v ČR, adopci či pěstounskou péči romských dětí a na Romy v Mladé Boleslavi. Cílem empirické části práce je zjistit, v jakých obtížných životních situacích se romské děti a mládež v Mladé Boleslavi nacházejí, a zda jsou služby organizací v Mladé Boleslavi zabývající se touto problematikou dostačující. Práce může posloužit pracovníkům, kteří pracují s Romy, a konkrétním zařízením poskytujícím služby této cílové skupině. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativní výzkumnou strategií. V diplomové práci jsou využité metody analýzy, syntézy, dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru a doplňkově analýzy dokumentů.
|
|
|
Vzdělávání Romů v České republice zaměřené na základní školu
Barešová, Petra ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice vzdělávání Romů. Cílem práce bylo na základě vlastního pozorování získat zkušenosti k sestavení brožury, která bude sloužit především studentům Pedagogické fakulty. Práce je rozdělena do tří částí. Teoretická část se zabývá historií, kulturou a tradicemi Romů, ale také jejich odlišnostmi ve vzdělávání. Ve výzkumné části jsem zjišťovala skutečný stav a podmínky realizace romského vzdělávání na vybrané Základní škole Havlíčkovo náměstí na Praze 3. Pozorování edukační reality jsem realizovala jak v přípravných ročnících, tak i u žáků prvního a druhé stupně. Metodou práce bylo pozorování v kombinaci s rozhovorem. Jelikož jsou na základní škole i romští pedagogičtí asistenti, zajímal mě i jejich názor na tuto problematiku. Praktická část bakalářské práce přinesla souhrn zjištěných skutečností o vzdělávání Romů, které byly podkladem pro vlastní informační brožuru určenou jmenované cílové skupině.
|
|
|
Sociální vztahy romské komunity v ulici Novohradská v Českých Budějovicích
PEJŠOVÁ, Dagmar Alexandra
Bakalářská práce se zabývá vysvětlením pojmů sociální vyloučení, vztahů romské komunity a majoritní společnosti, popisu lokality Novohradská a její historie s použitím odborné literatury. Cílem výzkumného šetření je zjištění sociálních vztahů u vybraných respondentů v ulici Novohradská a přiléhajícím domě v ulici J. Dietricha a jaké faktory tyto sociální vztahy narušují. Pro realizaci cíle je využit kvalitativní výzkum za použití metody rozhovoru pro sběr dat u vybraných respondentů.
|
|
|
Trávení volného času očima dětí ohrožených sociálním vyloučením
Stropnická, Alžběta ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na fenomén sociálního vyloučení, především na problematiku sociálně vyloučených dětí. Mým cílem bylo najít odpověď na následující otázky: Jak děti ohrožené sociálním vyloučením tráví svůj volný čas? Jsou s tímto způsobem spokojené, a co je případně omezuje v možnostech trávit volný čas jinak? V teoretické části jsem se zaměřila na definování pojmu sociální vyloučení a dalších příbuzných konceptů jako je integrace, sociální inkluze nebo kultura chudoby. Dále jsem definovala volný čas a krátce nastínila situaci v Neratovicích, kde dětští respondenti výzkumu bydlí, chodí do školy nebo provozují volnočasové aktivity. Pro výzkum jsem zvolila metody kvalitativního výzkumu - čtyři polostrukturované rozhovory s dětmi ohroženými sociálním vyloučením ve věku 6-11 let. Kromě toho děti kreslily rozvrhy svého běžného všedního a víkendového dne. V praktické části jsem se věnovala analýze dat, získaných prostřednictvím výzkumu. Tato data jsem dále porovnávala s výsledky podobných výzkumů a na závěr jsem na základě těchto dat, zasazených do teoretického rámce, navrhla určitá doporučení. Klíčová slova: sociální vyloučení, sociální exkluze, integrace, sociální inkluze, kultura chudoby, Romové, volný čas, volnočasové aktivity, děti
|
host ::
RSS.